Přesto, že páteční ráno bylo ještě slunečné, před startem 2. semifinálového kola Mistrovství ČR v mažoretkovém sportu v Bělotíně se změnilo na déšť a citlivé ochlazení. Za příznivého počasí slouží k soutěžení venkovní areál školy, jako mokrá varianta je pak její tělocvična.
„Pocit mám v Bělotíně vždycky dobrý, rád sem na soutěže jezdím, už ani nevím, po kolikáté zde jsem. Je dobře, že je zde tato tělocvična, ale venku to bývá rozhodně lepší. Doprovázím Ginu Brodek u Přerova, jezdím s ní všude a rád“, konstatoval Martin Kališ, Brodek u Přerova
„Dnes je to pro nás náročné v tom, že vedoucí jsou zároveň soutěžícími, starat se o děti, chystat je i sebe, to dá zabrat. Dnes je tělocvična jako alternativa, není to zas až tak od věci, v tělocvičně doma trénujeme, tak nám její prostor vyhovuje.“ Natálie Mihalíková, Juventus Karviná
Cílem organizačních štábů je připravovat pro soutěžící co nejlepší podmínky pro předvedení soutěžních sestav. Při soutěžích na venkovních plochách se zajištěním „mokré varianty“ se pak může stát, že dobře připravený sportovní areál s překrytím asfaltové plochy umělohmotným povrchem se pro deštivé počasí využije jen částečně a dalších 150 m2 k překrytí parket už není k dispozici.
„Šatny super, ale kloužou parkety, musíme být opatrné. V Bělotíně se nám líbí když může být soutěž venku, ale jinak jsou vhodnější sportovní haly“, řekla Dominika Tkadlecová
„Dnes zde máme celkem 11 startů, a to v „A“ i „B“, roste nervozita před finále, ale naši svěřenci trénují tvrdě. Jsme zde už po 10., prostorové podmínky venku jsou jiné, ale soutěž běží v náhradním prostoru a mohu říci, že se vše vyvíjí ku prospěchu soutěžících“, podotkla Hana Indrová, Mažoretky Zábřeh, o.s.
„Přijeli jsme s přípravkou littlecadets, jsme z Klimkovic a soutěžit nás baví, jak děti, tak rodiče. Je dobře, že děti něco dělají, učí se práci v kolektivu, slyšet hudbu, koordinovanému pohybu a dalším způsobům, které využijí i v dalším životě. Za soutěže jsme rády, dává nám to prostor předvést své umění nacvičené v tělocvičně“, sdělila Renata Ottová, která je maminkou soutěžící Ely a zároveň je členkou grandseniors
Zatímco jedny mažoretky zápolily se svými soupeřkami o mety nejvyšší, druhé na svůj start teprve čekaly a mohly se zúčastnit slavnostního obřadu uctění památky Dne vítězství.
„Dnes byla naše první soutěžní disciplína až pochodové defilé, tak jsme měly dopoledne čas, mohly jsme se zúčastnit slavnosti s kladením věnců. Přijely jsme ze Šumavy, z Vimperku, vloni jsme byly v Bělotíně poprvé a moc jsme byly spokojené, na rozdíl od vloni je chladno. Ubytovali nás dobře, jsou zde velice vstřícní, zázemí šaten je příjemné a nám se zde líbí. S předvedenými sestavami je spokojenost, očekáváme alespoň dvě medaile. Bohužel skolily nás neštovice, nemáme skupinu v plném počtu, některé formace jsme přehlásili do Stochova a přestavět skupinu na poslední chvíli je vždycky smůla“, řekla Dana Kubíčková, Klapeto 3, Vimperk (poznámka redakce: celkem 4 medaile, 1 zlatá a 3 bronzové)
„Soutěžilo se nám dobře a těšíme se na vyhlášení. Myslíme si, že dostaneme stříbrnou nebo bronzovou medaili, ale zlatá je asi ještě lepší, ale to nevíme, ti druzí byli taky dobří. Chodíme rády na trénink, paní vedoucí po nás nekřičí. Rády trénujeme výhozy s otočkou. Jsme dobrý kolektiv, nehádáme se. Těšíme se na finále. Jsme soutěžící kolektiv Ještěrky Slatina“. (Poznámka redakce: mini formace Ještěrek získala bronzovou medaili)
V semifinálovém kole, na rozdíl od kvalifikace, je zařazeno pochodové defilé, které mělo podle programu ukončit dopolední soutěž výkonnostní třídy A a zahájit program odpoledního bloku výkonnostní třídy B. Pro nepřízeň počasí však nebylo jisté, jak vše dopadne, ale naštěstí déšť ustal a větřík osušil připravenou plochu pro defilé, tak se vše po posledním startovním čísle přestěhovalo z tělocvičny během chvilky na hřiště. Pochodové defilé prošlo v A a B bez přestávky za sebou a mohlo se vyhlašovat za dopolední program třídy A. Po vyhlášení výsledků jsme spěchali do tělocvičny, kde se v pohodě dokončila soutěž sestavami formací. Důležité bylo pohotové přestěhování ozvučení v krátkém čase, pokračování soutěže na instalaci nemuselo čekat.
„Defilé děcka baví, na tréninky máme velkou tělocvičnu i hřiště. Převleky kostýmů s úpravou programu byly hektické, ale na startu jsme byly včas“, řekla Veronika Hradilová, ochotný rodič z Bílovce a dodala: „Pomáhám už 5 let, ve skupině cvičí dcera Kristýna“
„Miluji pochodové defilé. Má to šťávu a šmrnc a myslím si, že by se mělo pochodovat už v kvalifikaci. V této disciplíně vidím týmovou sehranost. V novém pojetí (3 otočky) je vidět, že je tam pro choreografii větší prostor a defilé mi připadá takové přehlednější“, sdělila Romana Pregrtová, Hustopeče u Brna
„Pochodové defilé s otočkami děcka baví a je jednodušší na prostorové podmínky při nácviku, stačí tělocvična ve které trénujeme, nezáleží na počasí a nemusíme hledat venkovní plochu“, potvrdila Drahomíra Gilgová, Bílovec
Výběr kostýmů v modrostříbrné kombinaci dokonce ve třech případech ladil s plochou.
„Máme úplně novou skupinu dětí, ještě nikdy nepochodovaly, je to dnes poprvé a kostýmy jsou pro nový soubor nové. Každý rok máme jinou barevnou kombinaci“, prozradila Tereza Tolčíková, Elité Ostrava
Důležitou součástí každé soutěže je řízení nástupů. Jejich práce není vidět když je dobře udělaná a vše klape, ale když se vloudí chybička, hned je to vidět, nejvíce u společných nástupů na ceremoniály.
„Dnes zastupuji pana Mašteru, který pravidelně nástupy řídí. Soutěž vidím z tohoto pohledu jinak, je to rozdíl, dosud jsem ji viděl přes objektiv, když jsem fotil“, řekl Mgr. Tomáš Zgažar
Mimo prostory školy se také využívá školní jídelna, která pro soutěžící připravuje každoročně obědy za příznivou (dotovanou cenu).
V Bělotíně se letos soutěžilo po třinácté; za tuto podporu mažoretkového sportu obdržela obec ocenění, které bylo předáno představitelům obce v zahajovacím ceremoniálu soutěže.
