Vystudoval novinařinu, pracoval i v propagačním oddělení hranické Sigmy.
V roce 1968 pracoval v ilegálním rozhlase, hlásil se svými kolegy proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy, jejich studio bylo odhaleno a následky pak ovlivnily jeho pracovní a tvůrčí život. Po uvolnění politických poměrů působil v letech 1991–1999 na MěÚ v Hranicích, mimo práce na odboru školství, kultury a cestovního ruchu byl redaktorem místního týdeníku, dokonce byl autorem jeho současného názvu Hranický týden. Na podporu místní kultury, založil novodobou tradici Koncertů u kašny, které se v podobě Hranického kulturního léta konají dodnes.

Stal se zakladatelem mažoretkového sportu v České republice, později i v Evropě. 

V roce 1994 poprvé v Hranicích organizoval soutěž, na které využil zkušeností z festivalů dechových hudeb s mažoretkovým doprovodem a dal základ prvním pravidlům, které propracovával v návaznosti na vývoj mažoretkového hnutí v  České republice. Následný rozvoj mažoretkového hnutí byl způsoben i tím, že dokázal připravit soutěž tak, že zapadala do koncepce televizních pořadů a 6 let po sobě vysílala Česká televize Brno ze soutěží hodinový pořad z Hranic věnovaný mažoretkám. 

Založil Občanské sdružení Mažoretky, Hranice, které se stalo každoročním vyhlašovatelem soutěže Mistrovství České republiky v mažoretkovém sportu. Byl iniciátorem a spoluzakladatelem dvou mezinárodních asociací mažoretkového sportu.

Po pravidlech a soutěžním řádu vybudoval pro soutěž síť pořadatelských měst a obcí, přizval ke spolupráci, odborníky z oblasti taneční, hudební a pohybové výchovy i z řad vedoucích mažoretkových skupin a vytrénoval rozhodčí. Sestavil hodnotící počítačový program, který umožnil pružně zpracovávat výsledky a tisknout diplomy a výsledkové listiny ihned po soutěži. 

Jeho zkušenosti a znalost využívali pořadatelé soutěží na mezinárodní úrovni a stal se tak hlavním garantem hladkého průběhu Evropského Grand Prix a Mistrovství Evropy v mažoretkovém sportu.

Mgr. Jiří Necid se zasloužil o každoroční rozvoj a zkvalitňování soutěží. Položil základ k rozšíření soutěžních disciplín, nejen podle druhů náčiní (hůlka, třásně, mix), ale obohatil mažoretkový sport o malé formace (sóla, dua-tria, mini) a dále pro diváky líbivou disciplínou show majorettes. 

Kladl důraz na pečlivou přípravu všech detailů a stejný přístup požadoval také od svých spolupracovníků. Byl na první pohled přísný, velmi soustředěný na práci, ale také se rád usmíval a žertoval ve chvílích odpočinku. Chvíle, kdy spokojený hodnotil právě ukončenou soutěž, prožíval se svými kolegy zpravidla při zpáteční cestě domů, do Hranic. 

Sportovní charakter soutěží postavený na principu fair play, vysokých výkonech, kráse a eleganci pohybu, na vysoké společenské úrovni a na nárocích na soutěžní prostředí, se stal základem pro moderní, masový sport určený dívkám od 6 do 26 let. 

Za zásluhy, včetně rozvoje mažoretkového sportu, mu byla v březnu 2013 udělena Cena města Hranic, „in memoriam“. Cenu převzala manželka v doprovodu jejich synů.