Mažoretky to dotáhly až na mistrovství světa

TŘEBÍČ (mach) – Tušili jste, že je Česká republika mažoretkovou velmocí? V Praze dokonce sídlí Mezinárodní federace mažoretkového sportu, která vlastní licenci pro každoroční pořádání mistrovství světa. Velmi dobře si v mažoretkovém sportu vede také Třebíč. Vždyť kdo by neznal Cheerladies. Málokdo ale tuší, že jsou tu také dvě neskutečně šikovná děvčata, která se pod vedením Lucie Pánkové probojovala v mažoretkovém sportu až na mistrovství světa.
Nový oddíl mažoretek Majoretts Sokol Třebíč funguje, jak sám název napovídá, pod hlavičkou TJ Sokol Třebíč teprve druhým rokem. Neuvěřitelný úspěch se dostavil už po pouhém půl roce jeho existence. To se vše se duu třebíčských kadetek Petře Langrové a Vanesse Špulákové podařilo jen díky vlastní píli, tvrdému tréninku pod vedením šestadvacetileté trenérky Lucie Pánkové.
Máte kromě trénování také osobní zkušenost s mažoretkovým sportem?
Provozovala jsem mažoretkový sport jako malé dítě na základní škole. Chtěla jsem to nějak rozvíjet. Před dvěma lety jsem si založila vlastní mažoretky pod Sokolem Třebíč. Jsem ráda, že máme jejich záštitu a podporu. Vždyť jen samotné náklady na cestování jsou docela velké.
Jak je to s náborem dětí, nebyl problém, když už v Třebíči funguje jiný oddíl mažoretek?
Ze začátku dorazilo hodně dětí, ale spíš se jen tak přišly podívat, co a jak děláme. Ze začátku chodilo osm dětí a postupně se to vytříbilo. Nečekaly, že to bude tak náročné. Před závody musí trénovat i doma. Současný stav jsou dvě děvčata. Právě je to rok, co jsme začínali. Během půl roku jsme se dostali až na mistrovství světa a vůbec nechápeme, jak se nám to povedlo. Na začátku jsem dala holkám na výběr, zda chtějí cvičit s hůlkou, se střapci nebo s vlajkou. Vybraly si vlajku. Původně jsme trénovaly s tím, že pojedeme na kvalifikaci do Ivančic, aby si vyzkoušely nějakou soutěž. Doma jsem pak zjistila, že jsme postoupily na mistrovství republiky. Z mistrovství republiky jsme postoupily na mistrovství Evropy. Říkala jsem si, že je to super, zajedeme si do Chorvatska (tam se konalo mistroství Evropy, pozn. red.). No a odtud jsme v srpnu postoupily na mistrovství světa v Praze. Vzhledem k tomu, že jsme se připravovali na jednu soutěž, je to nečekaný úspěch.
Jak je to s vrcholnými soutěžemi? Nejste limitováni počtem?
Kategorie jsou sólo, duo, trio, mini formace (4-7 děvčat) a od osmi děvčat jsou to velké formace. Moje holky vystupují společně jako duo. V týmu mám holčičky, kterým je deset let. Jejich kategorie vůbec není obsazena, takže soutěžily ve sloučené kategorii s holčičkami ve věku třináct, čtrnáct let. My jsme tam přijeli jako úplní nováčci, nikdo nás tam neznal a udělali jsme na mistrovství pořádný rozruch.
Není třeba oproti sólistkám zvýhodněná velká formace, která je pro oko velmi působivá?
Ve velkých formacích se ztratí drobné nedostatky jednotlivce. Zanikne to tam. V sólu či v duu se to neztratí. Vše musí být precizně provedeno, propnuté špičky, prsty.
Vystoupení s vlajkou asi musí být dosti náročné i po fyzické stránce…
Vše má určitá pravidla. Třeba hůlka má padesát centimetrů. U vlajky má hůlka minimálně sedmdesát centimetrů a vlajka má rozměry 40 x 50 centimetrů a musí mít určitou gramáž.
Jak vznikají sestavy, kde berete inspiraci, jak vznikají? Je daná délka vystoupení?
Mají minutu a půl. Vše se odvíjí od výběru hudby. Hledala jsem rytmickou hudbu, která by děvčata bavila. Našla jsem inspiraci ve svém dětství a našla jsem starou písničku Kanikuly (Code Red 2007). Byla to dobrá volba. Na mistrovství tu píseň s námi všichni zpívali, hlavně Rusky. Cvičební sestavu jsme utvářeli postupně spolu. Měla jsem nějakou základní vizi a holky do ní vkládaly, co by tam chtěly předvést.
Máte nějaké předchozí zkušenosti s vedením dětí?
Ano. Vedla jsem kroužek pod domem dětí Hrádek. Holičky cvičili se střapci. Letos jsem ho už neměla, nedalo se to časově stíhat.
Řekla jste, že je trénink náročný. Jak tedy vypadá příprava těsně před závody?
Původně jsme trénovaly hodinu a půl týdně. To se časem zvýšilo na dvě hodiny a pak jsme ještě přidaly každou sobotu od devíti do třinácti hodin. Trénovaly jsme opravdu intenzivně.
Chápu to správně, že se na každý rok utváří nová sestava a ta se piluje?
Ano. Jedna na rok. V dalším roce se nesmí opakovat.
Je září, rozbíhají se opět tréninky. Plánujete nábor nových děvčat? A kdy začínáte?
Cvičíme v tělocvičně na ZŠ Benešova. Zatím ještě čekáme, kdy na nás zbyde prostor v tělocvičně. Jinak ale přibíráme i v průběhu roku, s tím není problém. Pokud bude zájem, není problém se ozvat přes třebíčský sokol.
Co je pro takovou mažoretku nejtěžší. Co se musí naučit a co my měla mít v krvi?
Je potřeba koordinovat pohyby. Uvědomit si, že nohy dělají něco jiného než ruce. Hlava přitom musí být o dva až tři kroky dopředu, aby věděla, co bude navazovat. To než se zautomatizuje, to trvá dlouho.

ZdrojZdroj

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru