V Bělotíně vše vypukne 1. června. Jak to vypadá s přípravami?
Bělotín už se nám rýsuje, že tam bude více jak 6 hodin soutěžního času. Budou tam skupiny s náčiním baton, tedy hůlkou. Sóloformace kromě náčiní baton také s pom pomy. Začátek bude v 9 hodin. Budeme začínat pochodovým defilé. Výsledné body se sečtou z defilé a pódiové skladby.
Co se stane, když vám nevyjde počasí?
Vstřícnost obce Bělotín je v tomto veliká. Když bude pršet, soutěž proběhne v tělocvičně. Je to tam sice malé, ale zázemí je skvělé. Šatny mají mažoretky v učebnách, ve kterých se hned v pondělí normálně učí a není s tím žádný problém. Je vidět, že i velká akce může být v menší obci.
Odkud mažoretky do Bělotína přijedou?
Nejsilnější skupiny jsou na Ostravsku a Havířovsku, přijedou ale i z jižní Moravy.
Jaký je z Vašeho pohledu největší problém, se kterým se mažoretkový sport v současné době potýká?
Neustále přibývá různých asociací, která pořádají různá mistrovství a chtěly by udělovat národní tituly. Ten je ale teď oficiálně jen jeden. Nám se podařilo získat oficiální povolení od ministerstva vnitra, že můžeme působit na národní úrovni a děláme nominace na mezinárodní úrovni. Bude s tím ale moc práce. Chceme sjednotit pravidla. Děláme to s vizí, že během patnácti let by se mažoretky mohly dostat jako soutěžní sport na olympiádu. K tomu je ale potřeba omezit tu dnešní roztříštěnost a sjednotit se.
Proč si myslíte, že právě mažoretky si zaslouží své místo na olympiádě?
Jednoduše řečeno, když tam můžou být akvabely, proč by tam nemohly být mažoretky? Nehledě na to, že mažoretky jsou moderní sport, na rozdíl od třeba řeckořímského zápasu, který je sice tradiční, ale dnes už je to pro diváky propadák. Za ty roky, co se mažoretkovému sportu věnuji, nám naopak diváků neustále přibývá. Divácky velmi oblíbená je třeba kategorie seniorek, což jsou děvčata od patnácti let. To je věk, kdy řada z nich odchází studovat na střední školu, později na vysokou školu a s mažoretkovým sportem často skončí. Kdyby měly holky motivaci, že například za dva roky bude olympiáda, zůstaly by u toho a snažily by se.
Říká se, že základy mažoretek byly položeny v Hranicích?
Ano, to je pravda, bylo to v roce 1994 vlastně náhodou. O rok před tím vznikly koncerty u kašny. Tam tehdy přijel dechový orchestr Optimit Odry, který doprovázela malá mažoretková skupina. Bylo to jednoduché synchronizované taneční vystoupení k té dechovce. Pan Necid tam přišel s nápadem, že bychom mohli udělat soutěž pro děti, které by dechovka pouze doprovázela. Obvolávali jsme, kde vlastně všude mažoretkové skupiny existují a našli jsme jich čtrnáct
.
Jak se tedy stalo, že je dnes mažoretek podstatně více?
Hned první ročník soutěže natáčela Česká televize. Tehdy bylo normální, že k mažoretkám patřily dechové kapely, takže to odvysílali v pořadu Klub přátel dechovky. Na základě toho začaly vznikat nové skupiny po celé republice. V roce 1996 bylo založeno Občanské sdružení Mažoretky, Hranice.
Jak jednoduše vysvětlíte rozdíl mezi semifinále mistrovství České republiky mažoretek v Bělotíně a zemským finále Moravy a Slezska v Hranicích, odkud mažoretky také postupují na MČR, ale do Poděbrad?
Rozdíl je hlavně výkonnostní, organizační a historický. V Hranicích se soutěž pořádala každoročně od roku 1999. O rok později se objevily první tendence, že dojde k uspořádání evropského šampionátu, který se měl konat také v Hranicích. Jenže tehdy byl starostou doktor Novák a mluvilo se o jeho odvolání. Na tak velkém podniku je důležité, aby právě starosta hosty přivítal. Tak se zavolalo do Přerova, kde zastupitelstvo řeklo ano. Do Hranic se tato soutěž už nikdy nevrátila. Pak se odloučili někteří pracovníci, udělali si svaz mažoretek a spolupracují s organizaci NBTA. To je twirling, tedy větší práce s náčiním, nekladlo důraz na pohyb.
Rozdíl je také v tom, že pokud jako IMA (Internation Majorettsport Association) děláme mistrovství republiky, tak máme v jedné kategorii třeba devadesát až sto soutěžících. Oni mají třeba tři, někdy šest. Takže více vyhrávají a umísťují se na předních místech.
Nově vzniklé skupiny nám říkají, že se k nám nechtějí přihlásit, protože by zůstaly poslední. A to se dětem nelíbí. Můj osobní názor je, že pokud máme Federaci mažoretkového sportu, ta by měla mít sekci twirlingu, sekce cheerleadingu a sekci majoretingu, kterému já říkám „Neciding“. Chci zdůraznit, že mažoretky jsou sport, proto patří víc než do ulic do sportovních areálů. Když pochodují v ulicích, otravuje to lidi, pro diváky tam není dostatek pohodlí.
Vraťme se zpět k chystané soutěži v Bělotíně. Bude na ni letos něco speciálního?
Jako předvoj se představí nejmenší mažoretky z Hranic ve věku do sedmi let. Jsou mezi nimi i předškoláci.
Oficiální stránka semifinálového kola MČR 
Zdroj: noviny 10. května 2013, sport, str. 13
Autor: www.hranicky.denik.cz, Jan Rotrekl