Dubnové nedělní ráno v Ostravě, po předchozím znojemském kole, bylo rušné tentokrát v porubské sokolovně.

Kvalifikační kolo zde bylo zařazeno dodatečně, a to po spuštění přihlašování, kdy se ukázalo, že síle mažoretek v Moravskoslezském kraji nepostačí dva soutěžní dny a musí se rozšířit o další. S tím je spojeno hledání sportovní haly, což v rozjeté sezóně není snadné. Zpočátku se rýsovalo, že počet formací sotva dosáhne na stovku, a pro takový podnik je sokolovna, která má ještě menší halu pro rozcvičování, dostačující. Zájem však překvapil, a tak sokolovna byla plná. Pro diváky je však méně pohodlná; tribuna je jen na stání a sezení pro veřejnost je omezené stanovištěm poroty a omezený je i prostor kolem soutěžní plochy. Ve výběru sportovních hal je pro mažoretkový sport nevýhodou, že závodnic je mnoho a velkých hal s volnými termíny je málo. Přednost v halách mají vždy ty sporty, pro které je hala určena a jsou v nich celoročně. Pokud sezóna běží, menší kompromisy v její prospěch lze ve výjimečných případech tolerovat.

Kvalifikaci oficiálně zahájil pan Přemysl Blaha, starosta TJ Sokol. „Včera jsem se vrátil z valné hromady, bylo to náročné jednání, ale dnes je sokolovna zaplněna mládím, a to je dobře“, prozradil pan starosta organizátorům při předávání ocenění soutěžícím. Vyhlášení výsledků z dopoledního programu dvaceti disciplín a věkových kategorií bylo svižné, emocemi a radostí sokolovna ožila, a tak tomu bylo po celý den.

„Pro mě, jako vyhlašujícího, to byla dobrá zkušenost, musela jsem se soustředit a mám za to, že mě v tom hluku snad ani chvílemi nebylo slyšet, ale závodnice vždy zaujaly u stupňů vítězů správné místo, tak to bylo v pořádku“, řekla Adéla Tabášková, hlasatelská elévka.

„Jsme si vědomi, že sokolovna je takový náhradní prostor. Před dvěma lety jsme zde kvalifikaci také organizovali, bylo to tehdy v době epidemie, za zpřísněných vládních nařízení. Organizace takové soutěže byla hygienickými předpisy ztížena, pro nás to bylo až stresující. Obávali jsme se, aby závodnice po soutěži neonemocněly nebo nespadly do karantény. Vzpomínám si, jak se ze startovních listin vyškrtávala jména i formace, kvůli onemocnění nebo rodiče nechtěli pouštět děti z obavy před nákazou. To se sice po soutěži nestalo, ale soutěžní ročník, i když se konal v odložených termínech, se finále nedočkal. Všechny aktivity musely být z důvodu znovu se šířící epidemie zakázány. Letos je tomu zatím jinak. K nám se přihlásilo 176 formací. Víme, že přijedou i rodiče, pro diváky není sokolovna uzpůsobená. Důležitější je, že se závody mohou konat bez omezujících „kovidových“ opatření,“ řekla paní Markéta Šestáková, ředitelka soutěže.

Aplikace pro zpracování výsledků napomohla zmodernizování organizace soutěží a co je důležité, dovoluje udržovat kapacitní možnosti v soutěžních prostorech; závodnice mohou přijíždět na místo konání soutěže průběžně, dle rozpisu na startovních listinách a častější vyhlášení výsledků umožňuje jejich dřívější odjezd; tak se mění i obecenstvo. Tentokrát bylo vyhlášení výsledků ve třech blocích. Závodnice ani nepřijdou o společný nástup, který se z ranního zahájení už vymazal. Nahradil se nástupy na medailové ceremoniály, a protože jsou soutěže naplněné, tak i nástup je početný.

Výsledky se po každém vyhlášení ihned zveřejňuji na webových stránkách, nemusí se na ně nikde čekat, ani se tlačit u vývěsky.

Za všechny soutěžící poděkovala organizátorům i divákům za přízeň Barbora Matýsková, členka domácího klubu.

Určitě se zase setkáme na některém z kol mistrovství i v příštích letech, vždyť Ostrava je v pořadí třetím největším městem ČR.