Školení pro pokročilé

Hlavními úkoly technické přípravy jsou především:

1. Osvojení specifických sportovních dovedností a vytvoření předpokladů (spolu s dalšími složkami) pro jejich optimální uplatnění v podmínkách soutěží.

2. Optimalizace techniky vzhledem k individuálním předpokladům sportovců (styl sportovce).

Pro efektivní plnění uvedených úkolů je zásadní předchozí osvojení a zdokonalování širokého spektra pohybových dovedností v rámci rozvoje koordinačních schopností. To vede ke zkvalitnění řídící funkce centrální nervové soustavy, usnadnění vytváření kinematických a dynamických charakteristik pohybových struktur. Rozvíjí se rovněž propriocepce (polohocit, pohybocit) neboli kinestezie, tj. soubor vjemů, zprostředkovaných především svalovými vřeténky a šlachovými tělísky, pomocí kterých získáváme především informace o poloze těla, směru a rychlosti pohybu, napětí svalů, což má vliv na přesnost, plynulost, přizpůsobení pohybu a další důležité charakteristiky.

Techniku lze charakterizovat jako způsob řešení pohybového úkolu v souladu s pravidly, biomechanickými zákonitostmi a pohybovými možnostmi sportovce. Jedná se vlastně o soubor sportovních (technických) dovedností sportovce. Vzhledem k přípravě na podávání sportovních výkonů a jejich vlastní realizaci je třeba zvažovat míru složitosti techniky, potřebné variability, počet dovedností, ve kterých je technika uplatňována a podmínky realizace. V tréninkové praxi je zdokonalování techniky převážně založeno na empirii trenéra a závodníka. Oba se snaží najít individuálně optimální pohybové řešení neboli styl. Styl představuje osobité provedení pohybu ovlivněné individuálními zvláštnostmi (především somatické, pohybové a psychické předpoklady).